2.7  Po stopách RhB 2011 

Turistické středisko St. Moritz

Ve švýcarském středisku  St. Moritz ( Svatý Mořic ) žije přes 5 000 obyvatel. St. Moric se rozkládá na břehu Svatomořického jezera v nadmořské výšce 1865 m . Bývá nazýván "vrcholem světa " a ne neprávem.  St. Moric je snad nejznámějším evropským centrem zimních sportů a radovánek. Dávno před tím než lidé propadli kouzlu zimních sportů, byl St. Moritz vyhledávaným letním střediskem, a je doposud. Dnes tu lidé mohou hrát golf, jezdit na koních, surfovat na jezeře, jezdit na kolech, pěstovat pěší turistiku atd.  A zimní aktivity ? Neexistuje žádná aktivita, která by se tu nedala provozovat. Vrcholem zimní sezóny jsou od roku 1906  koňské závody, a jediný turnaj v pólu  na světě, který se hraje na ledě. Jezero se promění ve velkou přírodní arénu s tribunami a stany s občerstvením. Za ním je jako pohádková  kulisa  městečko, ve stínu mohutných třítisícovek.

St. Moric je také významným lázeňsklým střediskem, za léčivými účinky zdejších minerálních pramenů,  sem jezdí návštěvníci celoročně.

Centrální částí města je St Moritz - Dorf s mnoha věhlasnými butiky, restauracemi a bary.  Lázeňskou částí je středisko,  Moritz - Bad  se zajímavým římskokatolickým kostelem.

Návštěvníci si sem  mohou udělat jen jednodenní zajížďku, pokud jim nevadí sáhnout si hluboko do peněženky. Město je vystavěno na svazích nad jezerem.

 Okolo jezera jsou turistické cesty pro chůzi, bruslení a cyklistiku, odpočinek, rodinné výlety s dětmi. 

V roce 1896 bylo v celém kantonu Graubünden pouze 20 kilometrů normálněrozhodné a 91,1 kilometrů úzkorozchodné trati. Délka normálního rozchodu zůstala prakticky nezměněna do dnešních dnů, kromě vybudované vlečky z Churu do Domat/Ems. Priorita byla tedy dána dopravnímu spojení s lázněmi St. Moritz, kam do té doby trvala cesta dostavníkem z Churu 14 hodin. Proto vzniklo spojení Thusis - St. Moritz - tzv. Albulská dráha.

Původně bylo plánováno rozšíření trati přes Maloja Pass do Chiavenna v Itálii, kde měla být napojena na italskou trať vedoucí podél Lago di Como do Milána. Kvůli těmto plánům bylo nádraží ve Svatém Mořici navrženo jako průjezdné. Zatímco na švýcarské straně byly plány v pokročilé fázi, italové se omezili pouze na vágní prohlášení o záměru vybudovat trať z hraniční stanice Castasegna. První světová válka a následná ekonomická recese zabránily realizaci těchto plánů.   

 Nádraží St. Moritz

St. Moric je koncovou stanicí Berninské i Albulské dráhy. Každá z nich je napájena jiným napětim,  přestože se vlaky setkávají v jednom nádraží, operují samostatně na oddělených tratích i nástupištích. Nádraží je nakonec umístěno ihned nad silnicí podél jezera. Berninská trať opouští nádraží východním směrem a přechází řeku Inn 64m dlouhým mostem. 

Tažné jednotky ABe 8/12 Allegro na odstavných kolejích na nádraží , jsou stále více nasazovány do provozu.   Žluté vyhlídkové vozy jsou většinou zapojeny jako poslední vagony   Bernina Expresu.

 Elektrická lokomotiva ABe 4/4 III. generace - GLACIER  EXPRES patří k nejsilnějším strojúm RhB.

 Osobní elektrická jednotka ABe 4/4 II generace

 Pro bohatší klientelu čeká před nádražím Rols roys s řidičem v uniformě

             Odstavený restaurační vagon, původní dřevěná nádražní budova spojena  s moderním  zastřešením  nástupište.

Do Svatého Mořice přijíždějí turisté ze všech koutů světa, a tak je nutné se přizpůsobit turistům, nejen mluvícím francouzky  nebo anglicky,  ale i japonsky.  

Zde  ve St. Moritzi v koncovém nádraží končí náš výlet po Albulabahn.

Nashledanou Svatý Mořici, zas někdy příště.

 zpět nahoru

Zpět na 2. Albulabahn

Původně bylo plánováno rozšíření trati přes Maloja Pass do Chiavenna v Itálii, kde měla být napojena na italskou trať vedoucí podél Lago di Como do Milána. Kvůli těmto plánům bylo nádraží ve Svatém Mořici navrženo jako průjezdné. Zatímco na svýcarské straně byly plány v pokročilé fázi, italové se omezili pouze na vágní prohlášení o záměru vybudovat trať z hraniční stanice Castasegna. První světová válka a následná ekonomická recese zabránily realizaci těchto plánů. Dnes je cesta přes Majola Pass obsluhována přeshraniční autobusovou linkou.  

Svatý Mořic je konečnou stanicí Berninské i Albulské dráhy. Každá z nich na napájena jiným napěti, takže přestože se setkávají v jednom nádraží, operují na oddělených tratích i nástupištích. Berninská trať opouští nádraží východním směrem a přechází řeku Inn 64m dlouhým mostem. Pak prochází 689 dlouhým tunelem Charmadüra II – nejdelším tunelem na celé trati. V následující stanici – Celerina Staz – je v nadmořské výšce 1716 m nejnižší bod servní části trati. Z toho bodu až do stanice Ospizio Bernina trať téměř nepřetržitě stoupá. Po návratu tratě na břeh řeky Inn následuje malá stanice Punt Muragl Staz, kde je údolní stanice lanovky na Muottas Muragl, otevřené v roce 1907.